[{"@context":"https:\/\/schema.org\/","@type":"Article","@id":"https:\/\/www.techis.cz\/astronomie-faze-mesice-a-slapove-jevy\/#Article","mainEntityOfPage":"https:\/\/www.techis.cz\/astronomie-faze-mesice-a-slapove-jevy\/","headline":"Astronomie &#8211; F\u00e1ze M\u011bs\u00edce a slapov\u00e9 jevy","name":"Astronomie &#8211; F\u00e1ze M\u011bs\u00edce a slapov\u00e9 jevy","description":"V\u011brn\u00fd souputn\u00edk Zem\u011b &#8211; M\u011bs\u00edc &#8211; se oto\u010d\u00ed kolem sv\u00e9 osy a z\u00e1rove\u0148 ob\u011bhne kolem na\u0161\u00ed planety za stejnou dobu, a to za 27,3 pozemsk\u00e9ho dne a ub\u011bhne p\u0159itom 360o \u2013 je to takzvan\u00e1 siderick\u00e1 ob\u011b\u017en\u00e1 doba. P\u0159i synodick\u00e9 ob\u011b\u017en\u00e9 dob\u011b, od novu k novu, ob\u00edh\u00e1 M\u011bs\u00edc Zemi (v protism\u011bru hodinov\u00fdch ru\u010di\u010dek) za 29,5 dne [&hellip;]","datePublished":"2019-12-05","dateModified":"2023-05-26","author":{"@type":"Person","@id":"https:\/\/www.techis.cz\/author\/#Person","name":"","url":"https:\/\/www.techis.cz\/author\/","identifier":1,"image":{"@type":"ImageObject","@id":"https:\/\/secure.gravatar.com\/avatar\/2d2764a424a89ac38785df784051989f5c5cb264a2405c7e5d24c1907a83f0fb?s=96&d=mm&r=g","url":"https:\/\/secure.gravatar.com\/avatar\/2d2764a424a89ac38785df784051989f5c5cb264a2405c7e5d24c1907a83f0fb?s=96&d=mm&r=g","height":96,"width":96}},"publisher":{"@type":"Organization","name":"techis.cz","logo":{"@type":"ImageObject","@id":"\/logo.png","url":"\/logo.png","width":600,"height":60}},"image":{"@type":"ImageObject","@id":"https:\/\/www.techis.cz\/wp-content\/uploads\/img_a364240_w4276_t1576927925.jpg","url":"https:\/\/www.techis.cz\/wp-content\/uploads\/img_a364240_w4276_t1576927925.jpg","height":0,"width":0},"url":"https:\/\/www.techis.cz\/astronomie-faze-mesice-a-slapove-jevy\/","about":["V\u011bda"],"wordCount":467,"articleBody":"V\u011brn\u00fd souputn\u00edk Zem\u011b &#8211; M\u011bs\u00edc &#8211; se oto\u010d\u00ed kolem sv\u00e9 osy a z\u00e1rove\u0148 ob\u011bhne kolem na\u0161\u00ed planety za stejnou dobu, a to za 27,3 pozemsk\u00e9ho dne a ub\u011bhne p\u0159itom 360o \u2013 je to takzvan\u00e1 siderick\u00e1 ob\u011b\u017en\u00e1 doba. P\u0159i synodick\u00e9 ob\u011b\u017en\u00e9 dob\u011b, od novu k novu, ob\u00edh\u00e1 M\u011bs\u00edc Zemi (v protism\u011bru hodinov\u00fdch ru\u010di\u010dek) za 29,5 dne a uraz\u00ed p\u0159itom 390o, nebo\u0165 Zem\u011b se zat\u00edm pooto\u010d\u00ed p\u0159ibli\u017en\u011b o 30o.  B\u011bhem jednoho m\u011bs\u00ed\u010dn\u00edho cyklu vid\u00edme tedy r\u016fzn\u00e9 \u010d\u00e1sti M\u011bs\u00edce, a to podle dopadu slune\u010dn\u00edho sv\u011btla. M\u011bs\u00edc m\u00e1 na ob\u011b\u017en\u00e9 dr\u00e1ze kolem Zem\u011b \u010dty\u0159i f\u00e1ze: nov \u2013 tehdy M\u011bs\u00edc v\u016fbec nevid\u00edme, nebo\u0165 Slunce sv\u00edt\u00ed na jeho odvr\u00e1cenou stranu; pak se objev\u00ed zn\u00e1m\u00fd \u201esrpek\u201c ve tvaru D a tehdy \u0159\u00edk\u00e1me, \u017ee M\u011bs\u00edc dor\u016fst\u00e1; t\u0159et\u00ed f\u00e1z\u00ed je \u00fapln\u011bk a posledn\u00ed f\u00e1ze je op\u011bt srpek ve tvaru p\u00edsmene C, kdy M\u011bs\u00edc \u201eub\u00fdv\u00e1\u201c. N\u011bkdy se po\u010d\u00edt\u00e1 f\u00e1z\u00ed \u0161est: nejde u\u017e o srpek, ale t\u0159et\u00ed a p\u00e1tou f\u00e1z\u00ed je osv\u011btlen\u00e1 prav\u00e1 \u010di lev\u00e1 polovina M\u011bs\u00edce.   M\u011bs\u00ed\u010dn\u00ed gravitace nen\u00ed p\u0159\u00edli\u0161 siln\u00e1 (je 6x men\u0161\u00ed, ne\u017e zemsk\u00e1 gravitace), ale kdy\u017e se spoj\u00ed s p\u0159ita\u017elivost\u00ed Slunce, projev\u00ed se gravita\u010dn\u00ed vliv na Zemi dost v\u00fdznamn\u011b. Takov\u00e1 situace nast\u00e1v\u00e1, kdy\u017e je M\u011bs\u00edc v novu, anebo v \u00fapl\u0148ku. Tehdy se toti\u017e Slunce, M\u011bs\u00edc a Zem\u011b dostanou na sv\u00e9 pouti p\u0159ibli\u017en\u011b do jedn\u00e9 p\u0159\u00edmky, gravitace Slunce a M\u011bs\u00edce se vz\u00e1jemn\u011b v\u00fdrazn\u011b pos\u00edl\u00ed a na Zemi se to projev\u00ed takzvan\u00fdmi \u201evysok\u00fdmi slapy\u201c. To znamen\u00e1, \u017ee hladina mo\u0159\u00ed a oce\u00e1n\u016f se p\u0159i p\u0159\u00edlivu zvedne velmi vysoko a p\u0159i odlivu je velice n\u00edzk\u00e1. Ve druh\u00e9 a \u010dtvrt\u00e9 f\u00e1zi M\u011bs\u00edce, tedy p\u0159i \u201ecouv\u00e1n\u00ed a dor\u016fst\u00e1n\u00ed\u201c se dost\u00e1vaj\u00ed M\u011bs\u00edc a Slunce do postaven\u00ed, kdy sv\u00edraj\u00ed prav\u00fd \u00fahel a tehdy se jejich p\u0159ita\u017elivost vz\u00e1jemn\u011b \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b vyru\u0161\u00ed a na Zemi se projev\u00ed pouze \u201en\u00edzk\u00e9 slapy\u201c, co\u017e znamen\u00e1, \u017ee hladiny oce\u00e1n\u016f a mo\u0159\u00ed stoupaj\u00ed i klesaj\u00ed m\u00e9n\u011b. Zatm\u011bn\u00ed M\u011bs\u00edce P\u0159i \u00fapl\u0148ku se m\u016f\u017ee M\u011bs\u00edc ocitnout v jedn\u00e9 p\u0159\u00edmce se Zem\u00ed. Tehdy na n\u011bj nem\u016f\u017ee dopadat slune\u010dn\u00ed sv\u011btlo, a pohybuje se po n\u011bm st\u00edn Zem\u011b. Pozn\u00e1mka: prvn\u00edm astronautem, kter\u00fd vstoupil na m\u011bs\u00ed\u010dn\u00ed povrch, byl Ameri\u010dan Neil Armstrong, a stalo se to 21. 7. 1969.                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                         4.6\/5 - (9 votes)        "},{"@context":"https:\/\/schema.org\/","@type":"BreadcrumbList","itemListElement":[{"@type":"ListItem","position":1,"name":"Astronomie &#8211; F\u00e1ze M\u011bs\u00edce a slapov\u00e9 jevy","item":"https:\/\/www.techis.cz\/astronomie-faze-mesice-a-slapove-jevy\/#breadcrumbitem"}]}]