Studie naznačuje, že raná atmosféra Země byla bohatá na oxid uhličitý

Šance pádu velkého meteoritu na Zem je velmi ojedinělá. Na druhou stranu je Země denně zasypávána vesmírným prachem a mikrometeority.

Nová studie dokazuje, že zemská atmosféra před 2,7 miliardami let mohla být tvořena více než dvěma třetinami oxidu uhličitého. Jaká byla atmosféra Země před několika miliardami let, na počátku její historie? Vědci z Penn State říkají, že našli nové stopy díky analýze mikrometeoritů. Tyto částice z vesmíru – podskupina kosmického prachu – naznačují, že oxid uhličitý tvořil před 2,7 miliardami let 25% až 50% zemské atmosféry. Mikrometeority byly objeveny ve starověkých půdách – nazývaných paleosoly – staré asi 2,7 miliardy let. Vzorky půdy byly sbírány v oblasti Pilbara v západní Austrálii.  Dnešní hodnota oxidu uhličitého v atmosféře je kolem 0,04%. Předpokládá se, že tehdy bylo v atmosféře také daleko méně dusíku než je dnes.

atmosféra planety země

„Naše zjištění, že atmosféra, s níž se mikrometeority setkaly, měla vysoký obsah oxidu uhličitého. To je v souladu s tím, jak se předpokládalo, že atmosféra na počátku Země vypadá,“ řekl autor Owen Lehmer, doktorant UW v oboru Země a vesmírné vědy. „Život vznikl před více než 3,8 miliardami let a to jak se formoval život, je doposud velká, nezodpovězená otázka. Jedním z nejdůležitějších aspektů je to, z čeho se atmosféra skládala – co bylo k dispozici a jaké bylo klima,“ dodal Lehmer.

země bohatá na co2

Jak vědci určují složení atmosféry z tak malých částic? Jak meteority procházely atmosférou, roztály se teplem. Když narazili na plyny v atmosféře, oxidovaly se. Tuto oxidaci lze ještě dnes vidět a analyzovat. Rebecca Payneová, hlavní autorka studie v Penn State, ve svém prohlášení uvedla: „Jedná se o slibný nový nástroj pro zjištění složení horních vrstev atmosféry miliardy let v minulosti.“
Existuje však problém v tom, co víme o tehdejších podmínkách, téměř před třemi miliardami let. Při takovém množství oxidu uhličitého měla být Země teplejší, ale důkazy ukazují, že tomu tak nebylo. Ve skutečnosti byla částečně pokryta ledovci. 

Tato zjištění mohou také vědcům pomoci lépe porozumět vývoji atmosféry na Marsu. Ta je také převážně tvořena oxidem uhličitým. Je ale mnohem tenčí. Atmosféra Venuše je také převážně oxidem uhličitým, ale je mnohem silnější než zemská s drtivým povrchovým tlakem. Předpokládá se, že Venuše byla ve svých mladších dobách více podobná Zemi (jak ji známe nyní), ale skončila s hustou atmosférou oxidu uhličitého, která z planety udělala žhavý objekt díky skleníkovému efektu.